2007
XIX. Mezinárodní festival pantomimy neslyšících
SVAZ NESLYŠÍCÍCH A NEDOSLÝCHAVÝCH V ČESKÉ REPUBLICE
EVROPSKÉ CENTRUM PANTOMIMY NESLYŠÍCÍCH
OSTRAVSKÝ SPOLEK NESLYŠÍCÍCH
ZA FINANČNÍ PODPORY MINISTERSTVA KULTURY ČR
A
STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY
POŘÁDÁJÍ
ÚVODNÍ PŘEDSTAVENÍ
XIX. Mezinárodního festivalu pantomimy neslyšících
21. listopadu 2007 v 18:00 hodin
Dům kultury města Ostravy
Ul. 28 října 124
Moravská Ostrava
1. Mezinárodní festival pantomimy neslyšících byl založen v roce 1970 v Brně Svazem invalidů. Letošním roce se koná XIX. Ročník tohoto festivalu, který má ve světě mimořádný kredit a uznání. Letos poprvé je toto zahajovací představení mimo Brno - v Ostravě. Je to proto, že v Ostravě má tradici pantomima neslyšících stejně jako v Praze a v Brně a ostravští diváci na tento druh divadelního umění rádi chodí. Město Ostrava se o tuto činnost zajímá a finančně jí podporuje. Pantomimu neslyšících je nutno chápat, vedle přínosu kulturního, uměleckého a informativního, jako prezentaci umělecké tvorby zdravotně postižených občanů. Soubor neslyšících z Ostravy reprezentoval českou kulturu v roce 2002 v Japonsku a po velkém úspěchu je pozván opět v roce 2008.
ŘECKÉ BÁJE
Zahraje soubor z Brna - Pantomima S. I.
Stanislav Kleisner, Antonín Zralý, Lucie Kastnerová, Zlatuše Kurcová, Markéta Maradová, Oldřich Bajer, Pavel Barták, Tomáš Zbavitel, Jan Vohradský, Petr Brandl, Tereza Švarcová.
Režie: Lada Lištvanová
Zvuk: Antonín Kryštof
Světla: Jindřich Zemánek
BŘÍZKA
Lada Lištvanová - ČR a Damjan Šebjan - Slovinsko
POZOROVATELÉ ZEMĚ
Adam Sapritonow - Polsko
ŽENA RÁNO, ŽIVOT ŽENY a VLAK
zahraje host festivalu pražský mim Rudolf Papežík
ŘECKÉ BÁJE
TROJSKÁ VÁLKA
Trojskému králi se narodil syn, který měl podle věštby přinést městu zkázu. Proto bylo dítě odneseno do lesa, kde ho vychoval pastýř, který ho tam našel. Dal mu jméno Paris. Když chlapec vyrostl, objevily se před ním tři bohyně, které mu slibovaly vládu, silného vůdce a lásku nejhezčí dívky. Paris se rozhodl pro lásku. Jablko, které mělo ukázat jeho rozhodnutí, daroval Afroditě, a unesl Helenu, manželku krále Maneála, do Tróji. A tak se rozpoutala desetiletá trojská válka. Soupeři byli tak vyrovnaní. Řekové použili lest a předstírali útěk, ale skryli se nedaleko. Některé bojovníky ukryli do dřevěného koně před hradbami troje. Trójané oslavovali vítězství a vtáhli koně za hradby. V noci bojovníci otevřeli bránu a Řekové vtáhli do města, obyvatele pobili nebo odvezli do otroctví.
POTOPA
Diovi se nelíbilo, jak klesala lidská morálka a sestoupil na zemi, aby se přesvědčil o špatnosti lidských činů. Na zemi zjistil, že lidé jsou ještě zkaženější, než si kdy myslel. Za trest Zeus blesky zničil celé království. Bouře přinesla obrovskou průtrž, všechny řeky vystoupily z řečišť, takže zbouraly hráze a zničili lidské příbytky, a tak se stalo, že všichni lidé zahynuli.
PANTOMIMA S. I.
Soubor byl založen v roce 1981. V souboru působí 21 neslyšících mimů. Se souborem spolupracuje řadaprofesionálních umělců, kteří se přímo podílí na inscenacích. Vedoucím souboru je pan Oldřich Bajer, uměleckým vedoucím a režisérem je pan Jindřich Zemánek. Hlavním smyslem tohoto souboru je umělecká činnost v oblasti pohybového divadla a pantomimy, členové souboru pracují většinou jako vedoucí regionálních kroužků pantomimy a pohybového divadla.
PERSEUS
Král Arkisios se velmi obával věštby, podle které ho měl zabít jeho vlastní vnuk a proto nechal svou dceru Danaé uvěznit do sklepení. Do krásné Danaé se zamiloval Zeus a narodil se jim syn Perseus. Když to Arkisos zjistil, dítě nechal vsadit do bedny a hodil do moře. Rybáři se jich ujali. Když Perseus vyrostl, setkal se s králem. Ten se snažil zabít Persea tím, že mu dal úkol, aby mu přinesl hlavu Medúsy. Kdo na hlavu Medúsy pohlédl, zkameněl. Perseus za pomoci bohyně Pallas Athény, která mu darovala kouzelný štít, ocelový meč a mošnu. Zvítězil nad Medúsou a usekl jí hlavu, kterou dal do mošny. Cestou Zachránil královskou dceru Andromedu a vzal si jí za ženu. Král mu nevěřil, že získal hlavu Medúsy a chtěl jí vidět. Přes varování pohlédl Medúse do tváře a na místě zkameněl.
ORFEUS A EURYDIKA
Orfeus byl vyhlášeným pěvcem, jehož zpěvu všichni naslouchali a nechali se jeho písněmi obměkčit. I vodní víly vystupovaly při jeho zpěvu z vln a do jedné z nich, Eurydiky, se Orfeus zamiloval. Žili spolu šťastně avšak jednoho dne Eurydiku uštkl jedovatý had a Eurydika zemřela. S Eurydikou pohřbil i veselé písně. Vydal se do podsvětí, aby navrátil Eurydiku mezi živé. Podmínka byla, aby se Orfeus cestou z podsvětí neohlédl. To ale Orfeus nevydržel a ohlédl se. Před očima se mu rozplynul obraz Eurydiky a tak bloudil krajinou a zpíval smutné písně.
DAIDALOS A IKAROS
V Aténách nebylo většího umělce nad Daidala. Daidalos byl pyšný a dostal se do pře s Tálem, kterého srazil dolů z hradeb. Proto Daidalos i se svým synkem uprchl na ostrov Krétu ale stýskalo se mu po rodné zemi. Vyrobil z různých ptačích per křídla pro sebe a svého syna Ikara. Učil Ikara létat a také že nesmí létat příliš vysoko, ani nízko. Pak se vznesli a dali se na cestu zpět do vlasti. Ikara ale nebavilo letět stále ve stejné výšce, a tak se vznesl výš a výš, až se mu začal vosk mezi křídly tavit. Ikaros se zřítil do moře. Zdrcený otec se otočil a odletěl daleko od své vlasti, na Sicílii.
PROGRAM
BŘÍZKA - život stromů často připomíná život člověka
POZOROVATEL ZEMĚ - pozorujeme a sledujeme životy ostatních a nenapadne nás, že může sledovat někdo nás
ŽENA RÁNO - než vyjdeme "mezi lidi" tak to někdy dá dosti práce
ŽIVOT ŽENY - život je krásný a krásný život krásné ženy je překrásný
VLAK - klasické situace cestujícího pojaté humorem a nadhledem